Divadelní ohlédnutí 2010

01.01.2011 12:00

Rok 2010 byl pro Divadelní soubor při T.J. Sokol Lázně Toušeň výjimečný. Začal 10. ledna propojením charitativního tříkrálového odpoledne s hostováním čelákovického souboru s pohádkou Kašpárek a loupežníci. Domácímu publiku zůstaly utajeny dva výjezdy: část souboru nazvaná Nová generace předvedla 12. ledna v Lysé nad Labem svou první inscenaci šestnáctiletého režiséra Filipa Müllera Vnitřní démon a základní soubor předvedl 24. ledna na přehlídce „Karlínské jeviště“ v Praze podevětatřicáté pohádku Matěj a čarodějnice v režii Anny Müllerové. V týž den ale nepřišlo zkrátka ani dětské publikum v Toušeni, kde hostoval soubor z Rakovníka s pohádkou O tlusté Matyldě. Sokolovna byla opět plná dětí, rodičů i prarodičů, jako o všech dětských divadelních představeních, která se vracela po celé první pololetí. V repertoáru místního souboru zůstala rovněž pohádková komedie Král jelenem, předvedená pošestnácté ve společné režii Anny a Dušana Müllerových 30. ledna v Libici nad Cidlinou. Další úsilí se soustředilo na výstupy pro čtveřici domácích karnevalů (divadelní, předškolácký, dětský a sokolský), ohlášených na dny 19. – 20. února. Už 5. března ale hrál soubor v Chrudimi své parádní Kino režiséra Dušana Müllera a 20. března se Nová generace úspěšně uvedla s Vnitřním démonem na XXXIV. divadelní přehlídce „Wintrův Rakovník“ v Rakovníku, kde získala diplom za účast a diplom za inscenaci a odkud byla doporučena k postupu do Děčína. V týž večer se doma zbytek souboru podílel na Spolkovém plese, ale už následujícího dne (tedy bez vyspání) všichni odcestovali do Jilemnice předvést své kmenové inscenace pohybového divadla Kino a Loď

V měsíční pauze připravil režisér Dušan Müller pro 15. národní přehlídku pohybového divadla a pantomimy „Otevřeno“ v Kolíně premiéru pohybové grotesky Fotka. Hrálo se 17. dubna a v týž den do programu kolínské přehlídky vstoupila dvakrát i sólová etuda Kabát v podání členky souboru Marie Radové, studentky pražské DAMU, a pantomimická etuda Démon v provedení Filipa Müllera, studenta pražské Konzervatoře. Domácí publikum ani tentokrát nepřišlo o své dětské představení, které hned 18. dubna v toušeňské sokolovně obstaralo hostování Divadýlka Mrak z Havlíčkova Brodu s Velikonoční pohádkou

Počátkem května zcela nečekaně přišla mailem zpráva Číny, že se navazuje na ústní pozvání, které bylo toušeňskému souboru vysloveno před půlrokem při společné účasti na 13. Mezinárodním divadelním setkání v Lörrachu v Bádensku-Würtembersku, kde toušeňský soubor zazářil s Kinem. Podepsán byl profesor Huizhu Sun, PhD, proděkan šanghajské Divadelní akademie. Zájem vznikl v konkurenci třiceti divadel z Německa, Belgie, Rakouska, Polska, Íránu a Číny. Ačkoli představa o zájezdu do Číny připomínala přelud či sen, bylo třeba ji začít brát vážně. Z šanghajské Divadelní akademie si vyžádali videa všech titulů toušeňského pohybového divadla na DVD. Souběžně se manažer souboru Luboš Jakub snažil zjistit, co všechno by takový zájezd vyžadoval a – hlavně – kolik by stál. Čínská strana jednala velmi zvolna, prázdniny utíkaly, ale brzy bylo mnoho detailů jasných: kolik stojí vízum, očkování, pojištění, která společnost má nejlevnější letenky atd. Pokud se zájezd uskuteční, jeho rozpočet bude 769 248 Kč. Bohužel se ukázalo i to, že v průběhu roku již nelze získat žádnou výraznější finanční pomoc. Středočeský kraj své termíny uzavřel a Česká obec sokolská mohla uvolnit jen 18 000 Kč.

Mezitím 13. května Nová generace pozoruhodně uspěla s inscenací Vnitřního démona na důležité celostátní přehlídce amatérského činoherního a hudebního divadla „Divadelní Děčín 2010“: za jevištní adaptaci a režii inscenace udělila odborná porota čestné uznání Filipu Müllerovi, za herecké výkony obdrželi čestná uznání Josef Láska a Milan Peroutka, a celý soubor získal nominaci na nejvyšší metu – do Hronova. Toušeňští diváci se potěšili 19. června na nádvoří Základní školy groteskou Fotka, s níž divadelníci přispěli k oslavám 350 let školního vyučování v Toušeni a zároveň nabídli místní kabelové televizi LáTo další programový evergreen. Závratný úspěch Nové generace vyvrcholil 6. srpna dvěma představeními hry Vnitřní démon na jubilejním 80. Jiráskově Hronově. Toušeňský soubor tím vstoupil podruhé do programů nejvyšší přehlídky českého amatérského divadla (po Kinu 2008). Takto opakovaného ocenění kvality soustavné práce se souboru dosud nikdy nedostalo. Derniéra (osmé představení) Vnitřního démona proběhla 4. září na přehlídce „Divadelní Brandýs“ v brandýském kině, kde členové souboru v týž den předvedli i grotesku Kino

Podzim naplnila horečná jednání. Divadelní akademie v Šanghaji zvýšila vážnost svého pozvání příslibem dotovat 51 % nákladů celého zájezdu. Rada a zastupitelstvo městyse Lázně Toušeň velkoryse rozhodly 15. září věnovat Divadelnímu souboru v uznání za jeho reprezentační činnost a k uskutečnění zájezdu do Číny jednorázovou dotaci ve výši 56 000 Kč a poskytnout bezúročnou půjčku ve výši 200 000 Kč, splatnou do dvou let. Pokud si každý z osmnácti účastníků zájezdu zaplatí vízum, očkování, pojištění a část diet a ubytování, zájezd bude možný!

Přípravy prověřily obětavost, sebezapření, sebeovládání a odhodlání všech. Byly tak náročné, že si nakonec vyžádaly odložit i sjednávání obvyklých divadel pro děti. Na loňské úspěšné zájezdy do Paderbornu a Lörrachu v Německu totiž ještě navazovala příležitost vystoupit ve Francii. Opět s Kinem, a to 9. října a hned dvakrát v rámci festivalu amatérského divadla „Theatra 2010“ (24e Festival international de théâtre amateur) ve známém středisku Saint-Louis. Ohlas byl bouřlivý nejen u publika, ale i u poroty, která po tři dny hodnotila 22 souborů z různých koutů Francie a také ze Švýcarska, Itálie, Belgie a Nizozemí. Toušeňský soubor byl z České republiky jediný. Ze všech zahraničních účastníků byl uznán za nejlepší a vyznamenán křišťálovou plaketou s bronzovým štítkem. A pozván do Švýcarska... Den nato 10. října přispěli starší členové Divadelního souboru doma při slavnostním otevření parku profesora Procházky k představení knihy dramatika Václava Dragouna Tucet příběhů z Toušeně. 

Soubor se ovšem po návratu z Francie ani doma neohřál, stačil jen mezi intenzivními zkouškami spakovat zavazadla pro dosud největší, nejdelší a nejvzdálenější zájezd: do Číny na „Festival orientální komedie“, pořádaný v rámci 12. šanghajského mezinárodního festivalu umění (12th Shanghai International Arts Festival) právě v době končící světové výstavy EXPO 2010. Repertoár si vybrali čínští hostitelé podle DVD. Z různých možností pohybového divadla zvolili devadesátiminutovou sestavu ze čtyř jevištních útvarů, při nichž nevznikají jazykové bariéry: Loď + Rybář + Autíčko + Kino. První a poslední titul představují uzavřené dějové celky, prostřední dva jsou jevištních etudy. Všechny inscenace jsou autorským dílem režiséra souboru Dušana Müllera, hudebního skladatele Míti Denčeva a kolektivu souboru. Program byl na plakátech nazván anglicky CZECH MIME by Lázně Toušeň. Celý název souboru včetně „T. J. Sokol“ a fotografií opakovaly i všechny letáčky, bilboardy a internetové servery s kulturními programy v Šanghaji.

Pečlivě připravený soubor (některé role bylo třeba obsadit nově) odletěl z Prahy 22. října přes Istambul. V Šanghaji přistál o den později. První představení sestavy Loď + Rybář + Autíčko + Kino před čínským publikem proběhlo 24. října na scéně Kulturního pavilonu Hong Kou. Následujícího dne se vše přestěhovalo na půdu Divadelní akademie do Akademického divadla, kde soubor hrál 26. a 27. října. Vrcholem pak byla dvě další vystoupení na scéně Městského divadla 28. a 29. října. Loď se hrála pošestadvacáté, Kino podevětadvacáté. Zvláštností bylo, že čínští hostitelé zajistili na místě výrobu všech potřebných kulis podle zaslané dokumentace – tedy i replik dvou řad sklopných sedaček z toušeňské sokolovny. Na oplátku se herci naučili několik výkřiků čínsky a dali si napsat čínskými znaky na tabulky to, co je v rámci her určeno publiku k přečtení. Dobře připravená propagace zajistila na všech pět představení vysokou návštěvnost i při nemalých cenách. Reakce publika byly nečekané. Číňané se smáli úplně jindy než Evropané, tleskali na otevřené scéně, ale zároveň nebyli zvyklí na „opakovanou děkovačku“. 

Slovy mailu režiséra Dušana Müllera ze Šanghaje 28. října: „Bratře, bratře, dnes jsme hráli v jiném divadle. Předtím to bylo Academy Theatre, dnes to bylo Shanghai City Theatre. Bylo ještě větší než dvě předešlá divadla. Před začátkem, protože jsme se stěhovali z jednoho divadla do druhého a věci nám stěhovali Číňani, jsme v 17 h zjistili, že nám chybí lavice. Začaly se shánět. Bylo nám řečeno, že hlavnímu technikovi se nechtělo pro ně posílat náklaďák, tak rozhodl, že budeme hrát na židlích, že to je „taky dobrý“. Okolí se mu bálo říct, že to nejde, ale my jsme řekli, že bez lavic nehrajeme. Lavice přivezli asi ¼ hodiny před představením. Naše Viktorie, co nás má na starost to komentovala: "Vítejte v Číně!" Představení se divákům líbilo. Čínské publikum se směje, ale jakoby se za smích stydělo a snažilo se na veřejnosti moc neprojevovat. V úvodu proslovu Číňanka, která nás má na starost, překládá tři věty, které říkám publiku, pokyne a oni se roztleskají. Já pokračuji, ona přeloží, pokyne, zatleskají. Občas tleskají samovolně během představení. Nejsou to reakce, na jaké jsme zvyklí v Evropě, ale po představení chodí a říkají jak se jim to líbilo. Dnes na nás byli studenti anglické školy. Prvních 5 minut si hráli na mobilech počítačové hry. Potom je ale vypli a sledovali hru až do konce. Po představení, když diváci odešli, se s námi nechali fotit. Jako nejoblíbenější objekt pro focení byl Velký Vojta. Jinak s námi vedli debatu, jak dlouho takovou hru nacvičujeme, jak to vymýšlíme a jestli děláme jenom pantomimu atd. Nejvíc se jim dnes líbila Janička Hadrbolcová. Zítra hrajeme ve stejném divadle naposledy. Všechny pozdravujeme.“ 

A v poslední mailové zprávě: „Bratře bratře, tak jsme odehráli poslední představení. Začátek chladný. Pomalu se to rozjelo a nakonec se smáli. Již jsme zmákli i místní děkovačku, z jeviště jsme neslézali, děkovali se a publikum nepřestávalo tleskat. Po představení k nám přišly do šatny tři dámy Češky. Byly nadšené, jak se jim to líbilo. Říkal jsem, že reakce jsou trochu jiné než na jaké jsme zvyklí, smály se a říkaly, že Číňani některé fóry můžou těžko pochopit. Jedna dělá na ambasádě, jedna prodává škodovky a třetí je na Expu. Fotily se s námi, daly nám rady kam v Šanghaji, telefony na sebe. Kdybychom se dostali do úzkých, tak ať se na ně obrátíme. Předali jsme dárky a rozloučili se s překladatelkou, která s námi i vystupovala. Chtěla závěrečně vyfotit s  jednotlivci, s Verčou coby tlusťochem, Lubošem a se mnou. Myslím, že dnešní představení se povedlo.“ 

Herec a manažer souboru, student Luboš Jakub poskytl rozhovor internetovému deníku Shanghai_Daily.com, který ho překřtil na „Lubos Tousen“: „Pohybové divadlo je snadno srozumitelné divákům bez rozdílu jazyka, kultury i věku. Jakýkoli příběh se dá vyjádřit i beze slov. Nejlepším důkazem toho byl Charlie Chaplin jako tvůrce klasického, správně načasovaného gagu. Je pro nás velkým vzorem.“ Vzor nezklamal. Ihned po prvním představení bylo souboru vysloveno další pozvání a mailem se ozval čínský manažer, který chtěl turné toušeňských divadelníků ihned prodloužit...

Šanghajský divadelní festival se pořádá průběžně od září do konce roku. V roce 2010 se byly jeho hosty soubory z více než třiceti zemí světa – z Austrálie, Belgie, České republiky, Číny, Dánska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Japonska, Jižní Koreje, Kanady, Kuby, Litvy, Lotyšska, Malajsie, Německa, Nigerie, Nizozemí, Nového Zélandu, Polska, Portugalska, Rakouska, Ruska, Singapuru, Španělska, Švédska, Velké Británie, USA a Venezuely. Divadelní soubor při T. J. Sokol Lázně Toušeň zastupoval Českou republiku jako jediný. Výjimečná příležitost k reprezentaci českého amatérského divadla, Sokola a městyse Lázně Toušeň dopadla skvěle a už dnes je historickým mezníkem nejen pro toušeňský soubor. Předtím vystoupili čeští divadelní amatéři v Asii pouze jednou – v souboru Spodina z Plzně s Gogolovou Ženitbou v Jižní Koreji v srpnu 2008.

Návrat z Asie byl mnohem únavnější, ale šťastnější než odkudkoli. Téměř dva dny strávené v letadlech a opět na letišti v Istambulu se uzavřely v pražské Ruzyni až 2. prosince před polednem.

Nebyl to ale ještě konec roku 2010: jako neúnavní sokolové stihli členové souboru ještě zorganizovat 13. listopadu martinskou posvícenskou taneční zábavu, jako disciplinovaní divadelníci se podíleli 27. listopadu na slavnosti adventního rozsvícení vánočního stromu a 5. prosince sami připravili mikulášskou nadílku. Mezitím soubor Nová generace, nevyčerpaný zájezdem do Číny, připravil na 4. prosince premiéru druhé hry v režii člena toušeňského souboru Filipa Müllera: Dandé. Opět ze současného života mladých lidí kolem umění. Sokolovnu naplnila početná společnost režisérových spolustudentů herectví a režie z pražské konzervatoře a jejich přátel. 

Soubor s čínskou zkušeností pak stačil rychle nabrat síly a korunovat celoroční zkoušky ještě dvěma premiérami. V režii Dušana Müllera vyšperkoval rozměrným výstupem komediantů inscenaci Prodané nevěsty, na níž se podílely i další tři sokolské soubory (z Pyšel, Slatiňan a Prahy). Hrálo se v Pyšelích 11. a 12. prosince. Mezi představeními se stihla skokem tři taneční vystoupení (Kankán + Piráti + Komedianti) na Novodvorské a pár dní poté 18. prosince další adventní vystoupení ve Staré Boleslavi. Konečně, v profesionální režii Milana Schejbala spatřila světlo ramp v kulisách a kostýmech Josefa Jelínka v toušeňské sokolovně 26. prosince premiéra staré italské komedie Poprask na laguně. Pokud jste nic z toho nestihli, můžete se těšit na vše znovu při VII. Národní přehlídce sokolských ochotnických divadel v toušeňské sokolovně v půli dubna 2011.

jvk

Zpět

Vyhledávání

© 2014 Luboš Jakub, všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode