Divadlo pod Petřínem T. J. SOKOL Praha – Kampa 

Nebyla to Pátá, byla to Devátá 

Aldo Nicolaj (1920-2004)

  • pátek 17. dubna 2015 / 19.00–20.45
  komedie Non era la quinta era la nona (1973)

v překladu Jana Makaria a úpravě Bohumila Gondíka

Premiéra 27. května 2014 ve Vršovickém divadle MANA v Praze

 

Láska tropí hlouposti. Kde je láska, bývá i nenávist, kde je radost, bývá také smutek. Tyto dramatické protipóly jsou v životě běžné. Když vezmeme v úvahu divadlo jako obor, tak o dramatické chvilky v každém kusu by neměla být nouze. Drama na divadlo prostě patří. 

Dva lidé se milují. Aby to nebylo moc fádní, vstoupí mezi ně třetí. Vznikne nevěra a je tu drama, jehož konce nedohlédneme. Trojúhelník je schéma, na němž staví svoje kusy mnoho autorů. Aldo Nicolaj je jedním z nich. Mohli bychom říci, že předložený titul Nebyla to Pátá, byla to Devátá je groteska. Vždyť život sám je ve své šíři groteskní. I ty nejvážnější okamžiky mnohdy předloží životu situace vpravdě k pohledání a zpracovat je umělecky bývá velkou výzvou. Co používal pro své kreace veliký učitel života Charlie Chaplin? Vzpomeneme si na některou jím zpracovanou skeč, abychom mohli říci, že právě ta nebyla ze života?  Určitě ne! Ať hrál cokoli, vždycky v tom byl život. Jeho neúprosná kritika, jeho naopak živé a vždycky komické vyobrazení všedních dnů doma, v rodině, v práci, na veřejnosti. Nacházel v konání a jednání člověka tu humornou strunu, na kterou život hraje. Někdy je to melodie libozvučná, jindy zase zazní disharmonicky, ale vždycky skutečně. O drama v jeho herectví nebyla nikdy nouze.  Stejné je to i na divadle. I v té nejvypjatější scéně, kdy drama houstne a dech se tají, se v člověku ozve jakýsi malý diblík, který ho navádí k tomu, aby situaci viděl spíše komicky. Je to ventil, který se otevře a zasyčí, aby člověka nesložil infarkt.  I když mnohdy situace předkládaná inscenátory v sobě grotesku rozhodně nemá, člověk – divák ji tam nakonec vždycky spatří. Pro ulehčení, pro pochopení, pro důkaz, že v životě musí každá vážná chvíle skončit. A jak jinak, než odlehčením celé situace. 

Když se zmíněný trojúhelník začne deformovat, je to přímo čítankové pole pro grotesku. Autor tak získá široký pohled do nitra člověka, odhalí jeho nové možnosti, a když je to autor nápaditý, najde řešení vskutku originální. Toto se přihodilo v míře vrchovaté Aldo Nicolajovi, když psal obyčejný, téměř banální příběh jedné rodinné krize.

Přejeme našim ctěným divákům příjemný večer a víru v to, že vyřešení tajenky je nevšední.

                                                                                                             Bohumil Gondík

režisér

Vyhledávání

© 2014 Luboš Jakub, všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode